Inflace – Rok 2022 ve stínu rostoucích cen

Jádrem pudla samozřejmě jsou inflační výhledy do budoucna. O tom je koneckonců investování jako takové, o pohledu do budoucna. A jak to tak už v případě predikcí bývá, názory se notně liší. Zkusme se tedy podívat na dva hlavní scénáře.

Pesimistický scénář je, že globální ekonomika se nevrátí do vyježděných kolejí ani v tomto roce. Čína bude při potírání epidemie nadále pokračovat ve své politice nulové tolerance, což v kombinaci s nakažlivějším omikronem vyústí v opakované uzavírání důležitých produkčních center a přístavů. Vzhledem k propojenosti dnešního světa se budou výpadky šířit stejně jako v loňském roce a budou se objevovat na nečekaných místech.

Druhým proinflačním faktorem budou ceny energií. Ropný kartel OPEC+ bude navyšovat produkční kapacity dostatečně jemně na to, aby pomalu tlačil cenu ropy dál nahoru ke sto a více dolarům za barel. Evropa ani během léta nestihne dostatečně naplnit své zásobníky zemního plynu a jeho cena tak zůstane nadále vysoko nad průměrnými hodnotami, které známe z minulosti. Vysoké ceny energií pak budou tlačit dál nahoru i ceny přepravy, jídla, nerostných surovin a materiálu, a inflace se udrží po celý další rok na 5 až 6 %.

Optimistický scénář se opírá především o tzv. bazický efekt, což znamená, že ceny budeme počítat z vyššího loňského základu. Konec konců, ceny energií vzrostly v roce 2021 tak rychle i proto, že v roce 2020 byly extrémně nízké. V tomto scénáři tak stačí, aby se cena ropy stabilizovala na současné hladině a byť bude vysoká, okamžitý inflační tlak se z ní vytratí. Příznivější léto pro udržitelné zdroje energie a konečné otevření plynovodu NordStream 2 by zase srazilo ceny evropského plynu zpátky na historicky průměrné ceny.

Následující graf ukazuje globální růst cen komodit,
jak jej přibližuje známý Bloomberg Commodity Index:

Zdroj: Bloomberg

Rozbití dodavatelských řetězců a další nabídkové šoky by se v roce 2022 vytratily a dovolily by prodejcům plně uspokojit poptávku bez zvyšování cen. Kvůli předešlému překotnému naskladňování by dokonce šli s cenami dolů, aby si vyčistili sklady před další nákupní sezónou. Poptávka by se ostatně taky zchladila díky tomu, že by ji již nepodepíraly masivní balíky fiskální a monetární podpory. V optimistickém scénáři se tak inflace vytratí do neznáma a investoři se vrátí do světa, který tak důvěrně znali před koronou.

A dle kterého scénáře se tedy řídit? Jak tomu obvykle bývá, pravda bude nakonec někde uprostřed. Myslíme si, že energie se jako inflační faktor v tomto roce vytratí, protože například cenu ropy budou brzdit v rozletu američtí břidlicoví těžaři, kteří se postupně vrátí do trhu a přeberou opratě. Evropský plyn se sice nevrátí na historické průměry, avšak stabilizuje se o něco níž díky dovozům LNG plynu z USA, a také díky příchodu teplého počasí. Tím se zmírní i tlak na ceny přepravy, jídla, nerostných surovin a materiálu.

Inflace se v našem scénáři nevytratí, avšak stabilizuje se v pásmu 2 až 3 %. To by centrálním bankám konečně umožnilo držet sazby dlouhodobě na normálnější úrovni než blízko nuly a omezit i další zásahy do volného trhu. S inflací bude nutno nadále při investování počítat, avšak přestane mít tak negativní dopad na peněženky nás všech.